|
|
Přímá demokracie a referendum v ukrajinském politickém systému
Storchak, Yelyzaveta ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce zkoumá roli přímé demokracie a referenda v ukrajinském politickém systému v letech 1991 až 2022. Jako hlavní výzkumná metoda byla zvolena komparativní analýza, jejímž cílem je identifikovat historické kořeny a vývoj přímé demokracie na Ukrajině. Cílem práce je prozkoumat výhody a nevýhody přímé demokracie v politickém systému země, zejména v období prezidentství Volodymyra Zelenského. Práce si klade tři hlavní výzkumné otázky: výhody současného uplatňování přímé demokracie v ukrajinském politickém systému, identifikace nevýhod tohoto přístupu a analýza srovnání nové legislativy přijaté za prezidenta Zelenského s předchozími zkušenostmi s přímou demokracií. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První část se zabývá klíčovými pojmy a teoretickými aspekty souvisejícími s přímou demokracií a referendem jako jejím nástrojem. Druhá část doplňuje analýzu o historickou retrospektivu referend na Ukrajině a přehled právních předpisů upravujících tuto oblast. Zvláštní pozornost je věnována analýze právních předpisů přijatých za prezidenta Zelenského a jejich významu pro zkušenosti s přímou demokracií na Ukrajině. Studie konstatuje, že mezi výhody přímé demokracie v ukrajinském politickém systému patří modernizace legislativy, elektronizace procesu referenda a zvýšená účast...
|
|
|
Parlamentní reprezentace v České republice. Poslanci a senátoři v době krize reprezentativní demokracie a vlády politických stran
Jágr, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Kuta, Martin (oponent)
Český stranický systém prošel ve 2. dekádě 21. století výraznou rekonfigurací. Předkládaný výzkum se proto zaměřuje na poslance a senátory pohybující se v tomto fluidním prostředí, přičemž se úzce soustředí na percepci parlamentního mandátu, a to právě z perspektivy zástupců této skupiny. Text dále přibližuje vztah českých parlamentních reprezentantů vůči občanům, stranám i volebním obvodům a věnuje se proměnám těchto vztahů z dlouhodobé perspektivy. Zvláštní důraz je kladen na zákonodárce z nových sněmovních uskupení a zejména pak z těch vymezujících se vůči elitám a modelu vlády politických stran. Protože tito reprezentanti akcentují nezprostředkované a přímé spojení s lidem, respektive návrat moci od elit k lidu, lze předpokládat i jejich odlišné chápání mandátu. Jádro výzkumu tvoří sněmovní volební období 2017 až 2021, kdy Poslaneckou sněmovnu hned z poloviny tvořili zástupci populistických uskupení. Výzkum nicméně reflektuje i další politický vývoj, stejně jako dřívější výzkumy českých parlamentních reprezentantů či debaty ohledně krize reprezentativní demokracie. Bližší pozornost je věnována i prostředí horní komory. V práci je rovněž reflektována dosud přehlížená problematika politiky jako povolání. Přidaná hodnota výzkumu spočívá i v jeho načasování, a to na počátek pandemie COVID-19, čímž...
|
|
|
Přímá demokracie ve 21. století : výzvy a úskalí ( včetně prognózy budoucího vývoje)
Kozák, Lukáš ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Přímá demokracie ve 21. století: výzvy a úskalí Abstrakt Diplomová práce se zabývá tím, jak si stojí přímá demokracie ve 21. století, jaké jsou její výhody a nevýhody a problematická místa. Ještě před tím krátce představuje úvahy o tom, proč se v posledních letech ozývají tak silné hlasy volající po přímé demokracii. V první části práce se mluví o tom, jaký byl proces vzniku zastupitelské demokracie a jak je tento vývoj ovlivněn pohledem na demokracii přímou. Dále jsou nastíněny důvody existence zastupitelské demokracie a stručně představena teorie za ní stojící. Ve své druhé části práce konkrétněji rozebírá současnost zastupitelské demokracie, jaké jsou její výhody a nevýhody a jakým čelí problémům, které dost možná ohrožují samotnou její existenci. V této části se práce opírá mimo jiné o sociologická zjištění, především o české společnosti. Tyto problémy do velké míry zdůvodňují úvahy o implementaci přímé demokracie. Třetí část už obrací svou pozornost k demokracii přímé a popisuje její historii, přesněji důležité pasáže z této historie, a teoretické základy přímé demokracie, ve kterých se již do jisté míry ukrývá obhajoba přímé demokracie ze strany jejích propagátorů. Bližší pohled na přímou demokracii je představen v části čtvrté této práce. Věnuje se nástrojům přímé demokracie, a zejména pak referendu....
|
|
|
Prvky zastupitelské demokracie v církvích sdružených v Ekumenické radě církví České republiky
Kobylka, Petr ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Vinš, Petr Jan (oponent)
Práce se zabývá analýzou prvků zastupitelské demokracie v strukturách církví sdružených v Ekumenické radě církví České republiky. I přesto, že církve nejsou obecně demokratickou strukturou, autor zkoumá, zda jsou v nich obsaženy prvky zastupitelské demokracie podle předpokladů pro fungování demokracie daných Robertem Dahlem. Vychází též z práce Luca Badini Confalonieriho, který ve své publikaci popisuje problematiku demokracie uvnitř římskokatolické církve. Bakalářská práce nastiňuje kořeny demokracie v církvích ve Starém a Novém zákoně Bible a v historii církve, zejména v rámci náboženské mnohosti v českých zemích. Historickým jádrem je problém, který vychází již z Bible, a to, jak řádně ustanovit vedoucí církevních společenství. Dále se práce zabývá organizačními strukturami dvanácti vybraných církví v ČR, zkoumá způsoby volby či ustanovování jejich představitelů a orgánů. Pro tento účel církve rozčlenila do tří kategorií: římskokatolickou c írkev, církve s episkopálním prvkem a protestantské církve synodně-kongregační a kongregační. Práce také poukazuje na demokratické deficity v jednotlivých církevních zřízeních. Přesto církve vykazují různou míru aplikace demokratických a zastupitelských principů, přičemž za nejvíce demokratické lze považovat církve ze skupiny synodně-kongregačních a...
|
|
|
Střety legitimit v Evropské unii
Venclík, Jan ; Ondřejková, Jana (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Střety legitimit v Evropské unii - abstrakt Ve své první části se práce nejprve zabývá samotným konceptem legitimity, přičemž vychází spíše ze sociologizujícho pojetí. Dále se soustředí na kritický přehled teoretických příspěvků k otázce legitimačního deficitu Evropské unie. Na základě rozboru různých teorií je formulována teze o nezastupitelnosti demokratické legitimity pro Unii a potřebě její tvorby i na unijní - transnacionální úrovni. Dále tato práce vychází ve své druhé části, zabývající se jednotlivými modalitami legitimity v EU, z té partie současné demokratické teorie, která se zabývá pojmem a fungováním demokratické reprezentace. Rámcem pro druhou část práce je převzatá mechanicko- prostorová metafora čtyř modalit ("vektorů") legitimity (legitimace): legitimity nepřímé, parlamentní, technokratické a procedurální. Práce se soustředí na změny ve vyvážení těchto modalit v období po přijetí Lisabonské smlouvy. Kapitola týkající se nepřímé legitimity se věnuje teoretickým otázkám a soustředí se na institucionální a legislativní vývoj a rozbor relevantní judikatury německého Spolkového ústavního soudu a Soudního dvora EU. Největší prostor je věnován parlamentní legitimitě na pozadí pojmu substantivní reprezentace. Poměrně detailně se práce věnuje současné podobě unijního legislativního procesu zejména z...
|
|
|
Populismus v reprezentativní demokracii: Nebezpečí nebo nutný doplněk?
Bublík, Vojtěch ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky): Tématem této práce je zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, v konceptuální části jsem analyzoval populismus a snažil se vzhledem k jeho vágnímu vymezení najít jeho minimální definici a esencialistický prvek, společný všem populistickým hnutím (v opačném případě by to znamenalo, že je to vždy vymezující se antiesencialistický přístup). V analytické části se pak věnuji zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, přičemž definuji nebezpečné stránky tohoto vztahu, ale i pozitivní momenty, kdy je populismus demokracii ku prospěchu věci či přímo jejím nutným doplňkem.
|
|
|
Populismus v reprezentativní demokracii: Nebezpečí nebo nutný doplněk?
Bublík, Vojtěch ; Bíba, Jan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky): Tématem této práce je zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, v konceptuální části jsem analyzoval populismus a snažil se vzhledem k jeho vágnímu vymezení najít jeho minimální definici a esencialistický prvek, společný všem populistickým hnutím (v opačném případě by to znamenalo, že je to vždy vymezující se antiesencialistický přístup). V analytické části se pak věnuji zkoumání vztahu populismu a reprezentativní demokracie, přičemž definuji nebezpečné stránky tohoto vztahu, ale i pozitivní momenty, kdy je populismus demokracii ku prospěchu věci či přímo jejím nutným doplňkem.
|
|
|
Přímá demokracie ve veřejné diskuzi v České republice. Političtí aktéři, jejich návrhy a politická praxe
Havlík, Martin ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Jüptner, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé demokracie ve veřejné diskuzi a politické praxi v České republice. Práce se zabývá politickými aktéry, kteří prosazují zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. K těmto navrhovaným tezím chci v rámci této práce kriticky přistoupit, zhodnotit jejich relevanci a uskutečnitelnost. Po teoretickém představení prvků přímé demokracie jsou představeny konkrétní země, které mají dlouholetou zkušenost s využíváním prvků přímé demokracie, konkrétně se jedná o Švýcarsko a Kalifornii. Taktéž se zabývám referendem o nezávislosti ve Skotsku z roku 2014 a referendem o manželství a rodině na Slovensku z roku 2015. Hlavní část práce se zabývá konkrétními politickými aktéry, kteří prosazují nebo prosazovali zavedení prvků přímé demokracie do českého politického systému. Jedná se o Úsvit přímé demokracie, Věci veřejné, Hnutí za přímou demokracii, Českou pirátskou stranu, o vládní návrh zákona o celostátním referendu Jiřího Dienstbiera nebo o marginální záležitosti typu knihy Úsvit od Pavla Kohouta nebo politického aktivisty Petra Cibulky. V práci se také zaměřuji na využívání prvků přímé demokracie na místní úrovni, z čehož chci vyvodit konkrétní závěry využívání tohoto institutu přímé demokracie. Rovněž musí být zmíněny zásadní náležitosti zákona o...
|
|
|
Elektronická demokracie a její možnosti v ČR
Bejdák, Radek ; Lebeda, Tomáš (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce zkoumá nový fenomén elektronické demokracie, který nabývá na významu s rozšířením internetu. Práce sumarizuje dosavadní bádání v oblasti elektronické demokracie z hlediska podob, ve kterých se vyskytuje. Cílem této sumarizace je poukázat, že nové transformační změny postihující naši společnost neznamenají automaticky přesun k přímé demokracii. V součinnosti s uvedenou teorií analyzuje současný stav elektronické demokracie v České republice. K analýze je využito dvou úrovní, a to regionální a národní. Důraz je kladen na analýzu existujících a aktuálně vznikajících nástrojů a iniciativ vzešlých jak shora, tak zdola. Součástí analýzy je hodnocení důležitých faktorů, které se podílí na rozvoji elektronické participace. Jedná se o právo na svobodný přístup k informacím, penetraci internetu a počítačovou gramotnost.
|
|
|
Modelování rozhodovacích sítí
Šilar, Pavel ; Burian, Jan (vedoucí práce) ; Šalamon, Tomáš (oponent)
Delegativní demokracie je novým konceptem demokratické vlády. Je postulována jako nový systém skutečné důvěry mezi lidmi. Vychází z principů demokracie přímé a zavádí jen minimální formu zastupitelství, kdy volič může delegovat svůj hlas delegátovi. Delegativní demokracie je založena na otevřenosti, informovanosti a důvěře. Existuje ale jen jako koncept a pro reálné využití musí reflektovat vznesenou kritiku, která zdůrazňuje vysoké náklady, hrozbu populismu a korupce a celkovou složitost. Pro ověření platnosti předpokladů delegativní demokracie je zvolena výzkumná metoda multiagentního modelování, která je vhodná pro studium sociálních fenoménů jako je demokratické rozhodování. Multiagentní modely využívají nový typ umělé inteligence -- dynamický systém složený z jednotlivých autonomních prvků, agentů, kteří vzájemně interagují v prostředí. Pro návrh multiagentního modelu je využita univerzální metodologie Agentology určená pro návrh multiagentních modelů. Tato metodologie představuje sadu kroků od úvodní analýzy, přes konceptuální a technologický návrh, až k samotnému vývoji ověření platnosti modelu. Z dat získaných z multiagentního modelu vyplývá závěr, že pro menší kooperativní systém je delegativní demokracie méně efektivní než demokracie přímá. Pro vyšší hodnoty podílu delegujících tato efektivita dále klesá. Tento výstup je založen na vstupních parametrech modelu, kde byla potvrzena relevance parametru pro počet delegujících ale nedůležitost parametru počet voličů. Model má tedy základní vypovídající hodnotu a je otevřen dalším možným rozšířením a doplněním.
|
host ::
RSS.